Srpen 2014

Anonymní světy

20. srpna 2014 v 20:43 | Naerwen |  Z deníčku
Stojím na zpustlém parkovišti, kde jediná zdejší pouliční lampa je zarostlá křovinami a bodláčím a vůbec se nepodobá té
lucerně z Narnie. Škoda. Bylo by hezké mít v blízkosti něco známého, byť neživého. Bylo by hezké vědět, že někde nějak
začnu znovu. Možná právě proto se mi tak líbí představa reinkarnace. Narodit se znovu do podoby jepice, například.
Za jeden jediný den života se toho snad nedá zas tak moc zkazit. Nebo dělnice v mraveništi. Přesný řád, daná úloha,
součást zaběhnutého systému, součást společenství. Jedna z mnoha existencí v zástupu dalších a přesto nepostradatelná.

Geometrie vzpomínek

18. srpna 2014 v 17:12 | Naerwen |  Z nálad
Sedím, před sebou sbírku peříček. Většinou pocházejí z polštáře. Prohlížím si je, otáčím v bledých prstech s okousanými
nehty, nastavuji je proti mdlému světlu za okny, hladím a vzpomínám. Říkám si, že bych je mohla nabarvit a pak zavěsit na
lustr. Ale večer se zhasnutými světly by mě ta dekorace taky mohla vyděsit. Špatně si zvykám na nové věci. Na nová prostředí.